...ohromný lomoz pojila v tento souzvuk kovová, obrovská tělesa, zmítající se až v samé své molekulárné podstatě od těch varů, jež burácely v nich jako v nitru sopečném. Plynul jako mystickým vichrem hukot větrníků, ženoucích v celých spoustách ledový vzduch na svá stanoviště. Byly třeskuté nárazy kovů, a zase jako by zvony zněly a rozduněl se východní tamtam. Bylo někdy, jako by nový příboj přidával se k hukotu mořských spoust vrhaje se na skály pobřeží, bylo někdy, jako by rozkvílela se meluzína, prolinujíc kdes úkryty a přístřeším svými nejúpěnlivějšími tóny, a zase jako by se někdy přihnal pustý vichr z hor a jejich těžkých lesních srázů.... to byl fičivý let centrifug, jež šílely ve svém víření v tisících obratech za minutu.... pak význačné hlasy lidské zahlaholily v nejrůznějších ozvěnách a výzvucích, a jako by to byla odezva života lidského onomu životu hmoty.... Josef Karel Šlejhar - Peklo